Национальный академический оркестр
народных инструментов России
имени Н. П. Осипова
18 сентября 2006, Vladimír Říha
Právo

Víkend s operetou a balalajkami

Dobrou tradicí Mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim jsou koncerty mimo hlavní žánr klasické hudby. Letos oba koncerty tohoto typu — operetní melodie a ruské balalajky — následovaly za sebou a po třikrát (jeden se opakoval dvakrát) vyprodaly Dvořákův sál Rudolfina.

V pátečním programu To nejlepší z operety zazněly známé «hity» vídeňských autorů jako Johanna Strausse ml., Franze Lehára a Franze von Suppé, tedy klasiků žánru. Brněnské filharmoniky řídil Petr Altrichter, pěvecká sóla zpívali hosté ze Slovenska — tenorista Jozef Kundlák a sopranistka Adriana Kohútková.

Oba jsou ve scénách ze Země úsměvů, Cikánského barona či Netopýra jako doma, Kohútková, navíc jedna z nejlepších operních sopranistek současnosti, je známá i z našich operních scén. Její třpytivý hlas i celkový projev nadchl pražské publikum i tentokrát a svého kolegu dost zastínila.

Sobotní program přivedl do Prahy poprvé ruský Státní akademický orchestr lidových nástrojů N. P. Osipova. Obdoba našeho Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů existuje od roku 1919 a je exportním moskevským artiklem. Balalajkový ansámbl tvoří 80 členů, kteří užaslému publiku předvedli hru na různé druhy balalajek (některé mají velikost kontrabasů), ruské domry (drnkací kulaté nástroje), harmoniky i staré dechové nástroje.

Za řízení Vladimíra Ponkina oslnili interpretací úprav lidových písní, ale největší úžas posluchačů vzbudily úpravy klasických autorů -Borodina, Chačaturjana a Šostakoviče. Zejména jeho známá Jazzová suita č. 2 byla v úpravě pro balalajky zjevením (bohužel autora úprav tištěný program neuvedl). Škoda, že jediné pěvecké sólistce Taťáně Petrovové se vystoupení nezdařilo, takže dojem z koncertu byl rozporný. Ale přesto se končilo ovacemi ve stoje.